Proč rituály a jak na ně?

Miluju rituály. Jsou to pro mě okamžiky nádherného propojení se životem, s přítomností, s bytím, s tím větším, co nás přesahuje. Je to pro mě koření života, vnímání posvátnosti života a způsob, jak uctít to, co je.

Začala jsem s nimi naplno v těhotenství s 1. synem v roce 2016, protože s ním jsem začala pociťovat mimořádnou posvátnost života. A to tak silnou, že jsem prostě nemohla jednat jinak. Začala jsem se spojovat s přírodou a pustila se do rituálů. Zpočátku to byly rituály Luny, sledovala jsem cyklus měsíce a během novu a úplňku si dělala rituální zastavení. Pak jsem přidala sezónní rituály kola roku a sama pro sebe jsem si připravila předporodní rituál. Měla jsem velký strach z porodu a z toho, být mámou. Taková zodpovědnost! Rituály mi pomohly se na porod připravit a postupně to všechno i zpracovat. A pak jsem už věděla, že to je to moje.

S příchodem syna na svět jsem prošla RITUÁLEM MATKY, protože to pro mě bylo opravdu hodně velké. Pocit ztráty svobody, nevratnost, totální změna a totálně převrácený život. Obavy, nezkušenost. A zároveň obrovská vděčnost za zdravé dítě a hezký porod. Cítila jsem opět mimořádnou pokoru a posvátnost…A nemohla jsem to prostě nechat jen tak. No a pak to byl rituál Přivítání dítěte, přivítání dítěte do rodiny, požehnání jeho cestě…

Rituály nám pomáhají srovnat se se změnami a se situacemi, které život přináší. A to jak s těmi náročnými a těžkými chvílemi, tak i s těmi radostnými. Všechno potřebujeme zpracovat. Když se nad tím zastavíme, podíváme se pravdě do očí, uznáme, co je, tak se nám uleví. Zjistíme, že ač se nám v životě děje cokoliv, tak život je na naší straně. Že nás má rád, i když máme někdy pocit, že tomu tak není. Není třeba bojovat, ale uvolnit se do řeky života.

Rituál je obřad, ceremonie. A je hlavně o zastavení a zklidnění rozbouřené mysli. Pak totiž můžeme zažít to napojení, ten pocit souladu s přírodou a se životem. A můžeme to nazvat třeba zázrak. Rituál je oslava s jasným záměrem. Je to posvátný akt, který s námi hýbne. A může nám pomoci manifestovat to, co si přejeme.

Nicméně důležité je pamatovat, že to není terapie. Není to kouzlo jako mávnutím proutku. Síla rituálu je v tom, že se dostaneme do přítomnosti a tam, jak je známo, se ty zázraky dějí. Rituál je pootevření dveří… A pak už záleží na nás, jak budeme bdělí a budeme vnímat vzkazy od života, co se svým životem uděláme. Rituál nás podpoří, nastartuje, pootevře, dál ale musíme sami. Každý svého štěstí strůjcem…

Rituály můžeme rozdělit na sezónní rituály kola roku, to jsou oslavy měnící se přírody. Sluneční – podle cyklu slunce: jarní a podzimní rovnodennost a zimní a letní slunovrat. Což známe například jako Vánoce nebo Velikonoce. A pak jsou to svátky vycházející hlavně ze sezónních zemědělských prací a to jsou: Imbolc (Hromnice), Beltain (známe jako pálení čarodějnic), Lammas (Dožínky) a Samhain (Dušičky).

Vnímáme-li, že život probíhá v cyklu, stejně jako měnící se příroda během roku, tak i my můžeme pozorovat naši vlastní proměnu během roku. Jsme příroda. Takže vše platí i pro nás a můžeme se s ní vědomě sladit. Je to pak krásná jízda plná synchronicit a příjemného pocitu, že jdeme se životem za ruku. A že jsme podporováni. Těmito rituály provázím během roku na ženských kruzích, ale zastavení si děláme i doma v rodině.

Rituály přechodové nám pomáhají vstoupit do nové fáze života a rozloučit se a pustit starý život. Pomáhají nám zpracovat změnu, životní událost. Jsou to svatby, pohřby, ale i rituály přechodu z dívky v ženu, chlapce v muže, rituály předporodní, rituál Matky, rituály potratu nebo přechodu. A další.

Další typem rituálu jsou rituály všedního dne – to jsou každodenní, často opakující se činnosti, třeba očistné koupele, ranní šálek kávy, naše zastavení přes den, rituální úklid, večerní čtení pohádek dětem nebo společné večeře.

Rituál jde udělat na cokoliv, co pro nás je nějak významné a důležité. Pomáhají nám uznat, uctít a pustit. A jít dál tam, kam nás volá naše duše. A jdou udělat i zpětně, protože v rituálech čas neexistuje. Pro nás je důležitý prožitek bez ohledu na čas.

Náš život může být rituální pořád. Jediné o co jde, je být vědomí a mít záměr. Je to v podstatě dost jednoduché, ale ta praxe je už náročnější. Naše mysl je neklidná a my žijeme příliš v chaosu a rychlosti. Nicméně změna je možná vždy. Stačí se jen zastavit nebo alespoň zpomalit.

Rituál si může udělat každý sám. Jak na to? Kostra rituálu může vypadat třeba takto:

1. Dejte si záměr – proč jej dělám? Musí to být jasné každému.
2. Vytvořte posvátný prostor – připravte oltář, udělejte výzdobu místa, kde se rituál bude odehrávat, můžete vyznačit posvátný kruh. To všechno nás podpoří a pomůže nám to vtáhnout do akce.
3. Poproste si o podporu (Bohu, Vesmíru, Životu, andělům, průvodcům, prostě čemu věříte).
4. Můžete provést rituální očistu osob, prostoru, věcí – např. zvukem, kouřem, vodou…
5. Proveďte rituální čin – např. žehnání dítěti, vyslovení slibu, zasazení stromu…
6. Poděkujeme a rituál ukončíme, zrušíme posvátný kruh, pokud máme.
7. Následuje oslava a hostina, slouží k uzemnění a zakotvení zpět ve hmotě:-).

Dobré jsou různé pomůcky: svíčky, vykuřovadlo, buben, dekorace posvátného prostoru – sošky podle tématu rituálu, kamínky, květiny, mušličky, různé další přírodniny, pohár na pití, voda… Zkrátka chceme podpořit zážitek. Ať je to mimořádné, krásné, působivé. Záleží na vaší fantazii a možnostech, vše je možné:-). Dekorace a pomůcky pomůžou zážitku, stejně tak rituální oblečení. Samozřejmě to jde i bez toho, ale alespoň pro začátek jsou doplňky velmi vhodné a podporují celý proces.

A co o rituálech říká psychologie? Jen to nejlepší:-). Rituály doporučují zařadit i psychologové. Pomáhají nám zakotvit, cítit pevnou půdu pod nohama, cítit řád = což funguje proti strachu a obavám. Pomáhají nám nacítit si sebe, své potřeby. Díky rituálům si ujasňujeme, co máme za sebou, kde se nacházíme a kam kráčíme.

Už naši předkové žili rituálně. Je to v podstatě osvědčený způsob, jak žít vědomější a spokojenější život. Způsob, jak se vyrovnávat se situacemi, které život přináší. A pokud se toho zříkáme, zříkáme se i určité pokory k životu. A ztráta pokory a úcty k životu je cesta do pekel.

Spoustu lidí žije v chaosu, stresu a rychlosti a přestávají vnímat posvátnost života. Jsme zahlcení a nestíháme. Výsledkem pak je ale vyhoření, deprese a nejrůznější nemoci. Psychologie mluví o rituálech jako o způsobu psychohygieny. Dochází totiž k uvolnění napětí a strachu. Zároveň v rituálu je prostor pro emoce, a pro sdílení. V rituálu se propojujeme s druhými lidmi a dodává nám to pocit sounáležitosti. A to vše je velmi úlevné a podpůrné. Pomůže nám to uzavřít situaci a jít dál.

Rituály mi přináší pocit absolutního naplnění, důvěry v život, radost a spokojenost. Spojení s posvátností, s přírodou, se životem mě přirozeně vede k šetrnějšímu a udržitelnějšímu způsobu života. Protože to prostě ani jinak nejde!

S radostí a pokorou nyní sama rituály provázím druhé. Pokud vás to zajímá, nabídku a informace k tomu najdete zde. Rituály kola roku a další provázím v rámci ženských kruhů. Pro více informací mrkněte zde. Poskytuji také osobní konzultace a v nynější době lze vše, včetně rituálu, dělat i on line. I když…

Volá-li vás vaše duše k přírodě a vaší vlastní divokosti, mohlo by vás potěšit pdf zdarma Zpátky ke své divokosti, aneb 5 tipů, jak si vzít svou sílu zpět.

A to je všechno, mějte se rituálně:-).

K sepsání článku mi pomohly tyto zdroje: PhDr. Eva Labusová www.evalabusova.cz, Mgr. Barbora Vavřichová www.self-care.cz, www.aktivnizivot.cz, www.ceskeceremonialistky.cz, Novodobé ženské rituály – praktická příručka ceremonialistky, Lilia Khousnoutdinova, K. Kramolišová et. al., www.kalendarsily.cz.