O kole roku

Kolo roku znamená proměnu přírody během roku. Jde o neustálý cyklus vzniku, růstu, rozpadu a zániku, který jede pořád dokola. A který žijeme pořád dokola.

Je to také moderní systém 8 svátků, který vychází z pradávných dob Keltů a mluví se o něm jako o pohanském kole roku. 4 svátky jsou podle slunečního cyklu: jarní a podzimní rovnodennost a letní a zimní slunovrat. 4 svátky jsou tzv. velké: Samhain (Dušičky), Imbolc (Hromnice), Beltain (pálení čarodějnic a 1. máj), Lammas (dožínky). Ty byly významné hlavně z hlediska zemědělských prací a také podle toho, co lidé zrovna prožívali.

Naši předkové byli s přírodou úzce spojeni a žili s jejím cyklem. Na tom záviselo jejich živobytí a přežití. Cítili se součástí celku a měli úctu a pokoru k životadárným i smrtonosným silám přírody.

Planetu Zemi vnímali jako Bohyni a Slunce jako Boha. A vnímali a ctili, jak se mění jejich vztah během celého roku.

Většina svátků jsou známých z lidových tradic, které se více či méně pořád udržují. Akorátže mnohdy žijí jen různé střípky a pozůstatky z minulosti a dnes již většina lidé ani neví, proč se co dělá.

Nejznámější slavnosti během roku jsou: Velikonoce, původní svátek byl ale v období jarní rovnodennosti a je známý pod názvem Ostara. Je to svátek oslavující probouzející se přírodu a vítání jara. Následuje známé pálení čarodějnic, což je původní svátek Beltain, který je o oslavě života, plodnosti a sexuality.

Letní slunovrat je zase spojován se svatojánskou nocí, se slavnostmi bylin, kdy je slunce na svém vrcholu a rostliny, vystavené tolika slunečnímu svitu, mají nejsilnější moc. V srpnu, v období dožínek, je čas sklízet, co jsme zaseli. Koná se spousta tématických akcí, festivalů, dožínkových jarmarků a slavností. Na podzim, v období rovnodennosti jsou známá vinobraní a další slavnosti sklizně. Na Dušičky chodíme zapalovat svíčky na hroby zesnulých, v přírodě je energie smrti. Zimní slunovrat je zase spojen s Vánocemi. Je to období klidu a prázdnoty. Čas, kdy vše odpočívá.

Každé období má svoji kvalitu a své charakteristické rysy. A samozřejmě proměnlivost přírody ovlivňuje i nás.

Když se na kolo roku naladíme, pomáhá nám užívat si více přítomný okamžik, přijímat to, co zrovna je. Učí nás, že není na místě lpět na věcech, situacích, lidech. Připomíná nám pomíjivost života, to, že nic netrvá věčně. Příroda nemá problém s růstem ani zánikem. Prostě je. A to stačí.

A jak se vlastně naladit? Jde o to vnímat, jak to, co se děje v přírodě v určitém období, souvisí s naším životem. Vnímat rytmus a energii daného období. Vnímat souvislosti a uznat je. Sladit svůj život s aktuální energií v přírodě.

Jednou z možností je vnímání přes tělo. Tělo je naše kotva v přítomnosti. Řekne nám nejvíc. Jednoduchým příkladem je třeba potřeba spánku. V zimě jsou dlouhé noci. Příroda spí a my sami cítíme útlum a méně energie. Máme daleko větší potřebu odpočinku a spánku. A tak si ho dopřejme! Netřeba dlouho svítit a koukat do obrazovek. Naši předkové prostě jak se setmělo, tak šli spát:-). Vše se dožene s jarem a létem:-). Nebo třeba jídlo. V zimě máme víc chuť na tučnější jídla, maso, pečená jídla. V létě zase jíme více zeleniny a ovoce. To, co nás ochlazuje. Kuchyně je lehčí. Věřím, že toto vnímá asi každý.

Patří sem vlastně vše, co je přirozené v daném období. A je dost žádoucí to poslouchat:-). Kolo roku je o přirozenosti.

Na jiné úrovni můžeme vědomě pracovat s tématem, které je pro dané období charakteristické. Bude nás podporovat energie toho období, která v tu dobu je všude kolem. Takže nám naše vnitřní práce půjde snadněji.

Kolo roku, proměnu Bohyně – Země, můžeme přirovnat k proměně ženy v lidském životě. K jednotlivým obdobím můžeme přiřadit základní ženské archetypy (lze přiřadit i mužské archetypy). Jaro má energii dívky, rozjařeného energického mládí. Pozdější jaro a začátek léta je o užívání si, o radostech, o kráse. Stejně jako archetyp milenky. Poté přichází archetyp matka, období sklizně, pozdní léto, začátek podzimu. Období klidu, zimy, patří archetypu stařeny. Nutno dodat, že všechny archetypy máme pořád všichni v sobě už teď, tak jak jsme.

Zjara se probouzí energie. Probouzí se příroda, ze semínek vyrůstají první rostlinky a i my můžeme nechat vyrůst tu naši rostlinku. Na jiné úrovni je ten pravý čas na rozjezd svých plánů a vizí pro daný rok. Děláme první kroky k tomu, abychom dosáhli toho, co si přejeme. Energie v přírodě nás podpoří v našich plánech. Je to energie dívky, později milenky.

V létě, když je slunce na vrcholu, příroda začíná vydávat své dary. A i my můžeme přijímat a užívat si hojnosti a naplnění. Můžeme to přirovnat k archetypu milenky a matky. Na podzim zase necháváme odejít to, co už nám neslouží, co nepotřebujeme. Stejně tak jako v přírodě opadává listí a vše se chystá zdánlivě umřít, aby se na jaře zase zrodilo. I v hmotném světě přirozeně vyhazujeme staré haraburdí a nepotřebné věci, které se doma hromadí. A v zimě, když příroda spí, tak si dopřáváme odpočinek a klid. Obyčejné bytí, meditaci, spánek. O tom je archetyp stařeny.

A proč to dělat?

Když budeme takto vědomě pracovat a ladit se na kolo roku, má to mnoho výhod. Jedna z nich je ta, že se rozvíjíme celkově v mnoha tématech, nikoliv jen v jednom. Jak se rozvíjíme a rosteme, můžeme tento cyklus vnímat spíš spirálu. Každý rok je svým způsobem stejný, ale my už jsme jiní, zkušenější, moudřejší. Postupně odloupáváme své vrstvy blíž a blíž k sobě.

Vnímání kola roku nám může pomoci vidět věci z nadhledu. Může nám dodávat naději, že nic netrvá věčně. Že po zimě zase přijde jaro, že zase bude slunce. Budeme cítit silné spojení s přírodou, pocítíme provázanost a podporu od samotného Života.

S kolem roku se dostáváme do souladu se Životem, s přírodou, s Vesmírem…A to je pro nás vysoce léčivé!

Podle D. Chopry je žití ve spojení s přírodními silami podmínkou pevného zdraví a duševní pohody. Začínáme cítit, že nám vše jde snadno, žijeme v přítomnosti a v milosrdenství. Cítíme se podporováni, cítíme se v přítomnosti, máme dost sil a zažíváme radost z obyčejného.

Pokud nectíme přirozený cyklus přírody, může nás to doběhnout v lehčím případě třeba v podobě jarní únavy. Pokud jsme tedy v zimě byli příliš akční a zapálení a nedopřáli si dostatek spánku a odpočinku.

Můžeme se cítit také rozladěni a nepodporováni. Zkrátka necítíme harmonii a radost.

Pro mě je žití v kole roku o návratu k přírodě, ke svým kořenům, k celku. Cítím v tom obrovskou posvátnost a přirozenost. Žít s kolem roku mi přináší do života radost, ale zároveň i pocit bezpečí, klidu, důvěry v proměnu, v život sám…A to prostě miluju! Zároveň jsem pořád na cestě. Každý rok se posouvám svým tempem blíž a blíž do svého středu.

Netřeba na sebe tlačit, buďme k sobě laskaví a soucitní:-).

Dává vám to smysl? Chcete se propojit se sebou v kole roku a jít v souladu? V roce 2024 chystám sérii prožitkových setkání ke kolu roku. Jeden cyklus poběží v Praze na Toulcově dvoře, informace najdete tady. A jeden poběží na Plzeňsku (Plzeň jih) v Blovicích a v přírodě okolo. Více informací najdete zde. Vždy to bude o práci s myslí, o tanci, sdílení, o rituálech, o naší jedinečnosti a jedinečné cestě sama k sobě. A taky o sesterství. Protože když se sejdou ženy v kruhu, zažijí něco, co není v dnešní společnosti úplně běžné.

Rády byste se zúčastnily? Napište mi na sasa@bytivkoleroku.cz.