Ženské kruhy, prožitková setkání, rituály. Proč vlastně na něco takového chodit? Je to vůbec nutné? “Jistě tam chodí jen ezo ženy, to není nic pro mě”. “Všechny se znají, jsem mimo”. “Jsem introvert, nechci se družit a už vůbec nechci nic s nikým sdílet”. “Jsem moc divoká, to není nic pro mě”. “Je to drbárna/slepičárna, nechci mezi samé...
Menstruace je stále poněkud tabuizované téma. Ráda bych v tomto článku ukázala trochu jiný pohled na věc. Upozorňuju předem, že na někoho to, co zde píši, bude moc. A zároveň pro jiné to bude běžná, normální věc. Je to ok. Takže čtení na vlastní nebezpečí:-))). Jak, ženy, vnímáte svou menstruaci? Je to “opruz”, jsou to krámy a nebo je to pocta?...
Miluju rituály. Jsou to pro mě okamžiky nádherného propojení se životem, s přítomností, s bytím, s tím větším, co nás přesahuje. Je to pro mě koření života, vnímání posvátnosti života a způsob, jak uctít to, co je. Začala jsem s nimi naplno v těhotenství s 1. synem v roce 2016, protože s ním jsem začala pociťovat mimořádnou posvátnost života. A to tak silnou, že jsem...
Rituály jsou pro mě kořením života. Okamžik zastavení se a napojení na něco, co nás převyšuje. Mám ten pocit moc ráda. A taky rituály mám moc ráda. Zastavení, klid. Hloubka. Přítomnost. Když jsem se před šesti lety stala poprvé matkou, byla to pro mě opravdu VELKÁ UDÁLOST. Tak velká a silná, že jsem to prostě nemohla nechat jen tak....
V době, kdy se mi objevily zdravotní problémy a byla jsem na začátku své cesty, psal se rok 2013. Kulhala jsem, protože mě dlouhodobě něco píchalo v noze a já chodila čím dál hůř. Hledala jsem řešení, ale ne u doktorů. Bála jsem se. Věřila jsem a věřím, že všechno je v hlavě a přes doktory pro mě cesta nevedla. Mé pajdavé kroky mě...
Saša Němcová