Mé začátky s Mohendžodárem a léčivá síla tance

V době, kdy se mi objevily zdravotní problémy a byla jsem na začátku své cesty, psal se rok 2013. Kulhala jsem, protože mě dlouhodobě něco píchalo v noze a já chodila čím dál hůř. Hledala jsem řešení, ale ne u doktorů. Bála jsem se.

Věřila jsem a věřím, že všechno je v hlavě a přes doktory pro mě cesta nevedla.

Mé pajdavé kroky mě zavedly na festival Miluj svůj život. Hledala jsem nějakou útěchu, něco, co by mě potěšilo a povzbudilo. A nakoplo. Na dveřích velké tělocvičny jsem viděla letáček „Mohendžodáro, tantra jóga pro ženy – praktická dílna“. Zvědavost mi nedala, a tak jsem vešla.

Vůbec jsem netušila, o co jde.

Tam jsem poznala úžasnou Blanku, lektorku Mohendžodára, a nyní i kamarádku. Hodně mě zaujala. Vyzařoval z ní až neuvěřitelný klid a vlídná laskavost. Moje hlava byla z počátku velmi nedůvěřivá a plná pochybností, jestli nejde o sektu. Nějaké Mohendžodáro…nikdy jsem o tom předtím neslyšela.

Blanka nás v kruhu vyzvala, abychom si zavázaly oči. Pustila hudbu a jen jsme tančily. Kruh žen se zavázanýma očima a tanec.

Byla jsem unešená…

Šátek jsem měla úplně mokrý od slz. To je ONO! To jsem hledala celou dobu! Zacítila jsem totiž čistě jen sebe. Klid v sobě a mír.

Až neuvěřitelné bylo, když jsem zjistila, že Blanka učila Mohendžodáro asi 5 minut od mého tehdejšího bydliště v kulturním centru! Dokonce jsem si i vzpomněla na plakátek, který jsem pravidelně míjela, když jsem chodila z práce domů. Vím, že jsem si tehdy říkala, že to pro mě není, nějaká meditace a setkání se ženami. A 2 hodiny? Co bych tam dělala, já přece potřebuju pořádně do těla!

Nicméně od první ochutnávky Mohendžodára jsem byla na Blančiných hodinách pečená vařená. Blanka mě svým laskavým hlasem vedla k mé citlivé hladové duši a já jí konečně dala pozornost. Začala jsem vnímat sebe samu, své potřeby. Přestala jsem se hodnotit a zjistila jsem, že to, co cítím, je úplně v pořádku! Byla jsem překvapená tímto přístupem. Nebyla jsem na to zvyklá. Začala jsem se plně podporovat.

Kulhavá noha se dost vyhrotila po očkování proti klíšťové encefalitidě. Vylezla z toho totálně  rozjetá borelióza, kterou však klasická medicína nezjistila. Celé jsem to řešila alternativně a byl to fakt mazec. Cítila jsem, že má levá strana těla ochrnuje a můj mozek chvílema nefungoval. Měla jsem strach. Ale věřila jsem. Mohendžodáro se stalo mou velkou oporou. Byla to moje psychoterapie a prostor, kde jsem si užila bytí sama se sebou. Prostor, kde jsem pravidelně vystupovala z hlavy do obyčejného bytí. Věřím, že mi to pomohlo v mém uzdravení. Prostor pro tanec, sdílení a meditace s dalšími ženami. A ještě mě to krásně žensky rozvíjelo.

Mohendžodáro mi otevřelo oči a já se mu aktivně věnovala 5 let. Časem jsem sama začala pořádat ženské kruhy pro ženy ve Spáleném Poříčí, kam jsme se z Prahy přestěhovali. Protože je to prostě BOŽÍ:-).

Takový kruh si každá může udělat i doma. Já sama si ho dělám někdy i jen sama pro sebe:-).

Základ je tanec!

Protože tanec k ženám patří. Žena je tanec! Vezměte si sukni, pusťte si nějakou svou oblíbenou hudbu a nechte svoje tělo, ať se samo začne pohybovat tak, jak chce. Můžete si dát i šátek na oči. To má tu výhodu, že jdete více do sebe. Lépe se koncentrujete, protože vás nerozptylují zrakové vjemy.

Užijte si čas jen sama se sebou! Rozproudí se vám energie, možná se spustí slzy, možná radost, uvolnění, možná nic. Všechno je v pořádku.

Tancem vytančíte stres nahromaděný za celý den, dostanete se z hlavy (a bacha, to je léčivé), poléčíte šrámy na duši, nabijete se a ještě k tomu budete víc ženská.