
Po zimním klidu, tichu a noci se přesunujeme do akce a růstu. Než slunce a akce definitivně zvítězí, nastává jarní rovnodennost. Bod rovnováhy a vyrovnání sil letos nastává v pátek 20. 3. v 15:46. Posvátný okamžik, kdy den a noc jsou stejně dlouhé. Chvilka, kdy si můžeme nacítit rovnováhu i v sobě a ve svém životě. Zastavením, dechem, procítěním. Můžeme se ptát sami sebe, kde cítím rovnováhu? A kde se vychyluji? Jak podpořit rovnováhu ve svém životě? Zároveň tentokrát světlo vítězí nad tmou a období zimy a temnoty definitivně skončilo.
Pro naše předky to bylo významné období, neboť s přibývajícím teplem a světlem bylo zajištěno jejich přežití.

Lidé zapalovali ohně, aby uctili slunce a teplo, kterého teď bude zase víc a víc. Oheň zároveň také symbolizuje příval energie, vášeň a zapálenost, které jsou tolik potřebné pro nový život a nové začátky. Teď už začínáme být aktivní, děláme první krůčky pro splnění našich přání. Už jen nesníme, co chceme, ale začínáme jednat. Je čas na akci: jdu tam, zavolám tam, řeknu to. Prostě to udělám.
S odvahou vykračujme za svými sny a přáními, život nás podporuje!
Svátek je také znám pod názvem Ostara, který je odvozen od germánské bohyně jara – Eostre. Odtud také Easter, anglický název pro Velikonoce. Většina velikonočních tradic vychází z pradávných zvyků Ostary, ale Velikonoce je svátek pohyblivý, slaví se až 1. neděli po prvním jarním úplňku.

Slovanskou bohyní jara je Vesna, bohyně znovuzrození, mládí a nespoutané lásky. Přináší teplo a světlo. Je to síla probouzející se přírody, která se nezastavitelně ukazuje, pučí, bují a dere se ven. Je to zazelenání přírody, proto se k tomuto svátku pojí zelená barva. Dalšími významnými barvami je červená, barva života a plodnosti nebo oranžová, barva ohně či žlutá jako jarní kvítí.
To ona, Vesna, je ta odvážná, divoká, nespoutaná, co si dělá co chce a jde tam, kam ji vede srdce. Je zosobněním archetypu divošky, divoké ženy. Je to ta, co kašle na společenské konvence. Ta, co je spojena s živočišností, intuicí a s přírodou. Ta, co bosky tančí, je svobodná a žije naplno.
Jejím stromem je bříza, strom, který se zelená mezi prvními.

K Vesně se také pojí první jarní bouřka. Bůh Perun se zadívá do Vesniných očí, až mu vypadne kopí z ruky…
Tradičně se v tento den vynášela Morana, Bohyně Smrti, Zimy, temnoty. Byla vyrobena ze slámy a oblečena do starých hadrů. U vody se rituálně svlékla, zapálila a vhodila do řeky. Tímto definitivně skončila zima.
Symbolika velikonočních svátků je o plodnosti. Jedním z nejznámějších symbolů je vejce, značí nový život a potenciál. Dál také semínka, která se v tuto chvíli sejí, zajíc, který se rychle a snadno rozmnožuje a pomlázka, která je také o omlazení a obnově.

Jak oslavit tento svátek a jak využít jeho energii?

Ženský kruh v duchu jara a probuzení síly proběhne v sobotu 21.3. v Hořehledech na Plzeňsku. Akce je plná. Máte-li vážný zájem, napište mi na sasa@bytivkoleroku.cz.
Přeji všem krásné jaro v lehkosti, divokosti a zároveň jemnosti:-).
Zdroj informací: Tajemství rituálů kola roku – on line kurz od Spojeni s přírodou, Novodobé ženské rituály – L. Khousnoutdinova a K. Kramolišová et. al., Výcvik kněžek – celoroční kurz, www.knezkabohyne.cz. Rytmus roku – Hanka Zemanová, Wikipedia.org, Tradinář – rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů – M. Kindlová, M. Bolevičová, M. Moravcová – Botič o.p.s. Toulcův dvůr, ústní podání.